"Važ si, že studuješ," říkali mi. "V práci to bude mnohem horší."

Po přechodu ze střední - církevní a výborné - školy na vyšší odbornou, státní, školu jsem byla velmi nemile překvapena. 

Přístup vyučujích se velmi blíží ke střední škole (někdy i k základní) a nejsme jen číslem jako bychom prý byli na vysoké mezi třeba stovkou dalších studentů. Máme zkouškové obdobý, ale i prázdniny (jarní, velikonoční, vánoční,...) jako na ZŠ nebo SŠ (to pro to, že VOŠ jsou upravovány právě zákonem o základních a středních školách) a tak je VOŠka, patřící mezi školy terciálního vzdělání, jakousi kombinací SŠ a VŠ.

Ale dost o tom, jak by to mělo být. Skutečnost je docela dost jiná, alespoň u nás v Brně na Pionýrské. (Možná taky doufám, že tenhle článek bude číst někdo, kdo uvažuje u studiu o nás, a dostane tak upřímný pohled studenta na vnitřní záležitosti.)

Jedním z největších úskalí je sám vrcholný orgán, pan ředitel. Silně mi připomíná mou nejhorší pracovní zkušenost s dvěma delegáty v zahraničí, kteří kašlali na svou práci a delegovali ji na jiné zaměstnance cestovky (tedy mě a mou kolegiňku). Tak takhle to nějak funguje i u nás, když je problém či prosba, pan ředitel je nevstřícný a nic neřeší.

Studenti zatoužili po "odpočívárně", třeba i jen koutku na chodbě zvelebeném stolkem, křesílkama a koberečkem. Studenti navrhovali, že vybavení obstarají sami. Nebylo to povoleno, prý z hygienických důvodů ve škole nesmí být textílie. A tak nám byla na tři dny (kadžý cca dvě hodiny) otevřena "studovna". Mělo to být následovně: studentík si ve třetím patře v automatu zakoupí kávu, sejde po schodišti do suterénu a dojde do knihovny, která v určitých hodinách fungovala tedy jako studovna, zde se usadí a učitelský dozor ho bude sledovat, jak pije kafíčko. Nikdo pochopitelně neměl o toto zájem, a tak byla studovna po krátkém čase zrušena.

Jindy na studentské radě zazněla stížnost na neodbornost některých vyučujících, nedodržování plánů vyuky apod. Pan ředitel na to reagoval smíchem a řekl, že on taky neměl rád učitele a schovával se před nimi na záchodě. Tím byla celá věc uzavřena.

Poslední měsíce je ale situace horší a horší. Začalo to jedním e-mailem, který si naše studijní skupina dovolila poslat panu řediteli. Žádali jsme o jeho názor k našemu podnikatelskému záměru v rámci marketingového projektu. Šlo o počítačové kurzy pro veřejnost, které se v teoretické rovině měly konat v učebnách naší školy. Pan ředitel e-mailu zřejmě nevěnoval velkou pozornost a přehlédl fakt, že bylo několikrát zmíněno, že se jedná o teoretickou práci. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč tento mail přeposlal všem "důležitým" lidem z vedení školy.
 Další den nás vyučující marketingu seřvala, co že jsme si to dovolili kontaktovat bez jejího dovolení "top managera" a ještě měsíc po tom nám na začátku každé hodiny líčila, jaké z toho měla problémy, kolikati lidem se musí omlouvat a kolik práce navíc s tím má. A přitom by stačilo třeba to, kdyby pan ředitel nahlédl do tématických plánů vyuky, kde by se o marketingovém projektu dočetl.
 (Následující den přišla odpověď od pana ředitele, že nám náš záměr schvaluje a kurzy smějí probíhat v dopoledních hodinách, kdy v učebnách probíhá vyuka. Odpověď lehce postrádající smysl. Jak může probíhat vyuka a kurzy zaráz?)
Shodou okloností marketing a účetnictví -náš absolutorní předmět- vyučuje tatáž osoba, takže celé studijní skupině nasatlo v účetnictví peklo.

 A to zgradovalo v návaznosti na zprávu, že školu navštíví školní inspekce. 
 Po Velikonocích nastupujeme na praxi a v následujících dvou týdnech máme psát většinu zápočtů. Vše jsme si naplánovali dostatečně dopředu a logicky zkombinovali těžší předměty s lehčími, aby to bylo zvládnutelné. A během tohoto týdne nám vyučují všechno přeházeli a odložili a udělali v našem systému nepořádek. 
 Připravuje se Potěmkinova vesnice, která má inspekci přesvědčit, že to, co nefunguje, funguje.

Tahle komedie a nátlak vyučující účetnictví už trochu smrdí šikanou. A po nás se chce jedno - "držet hubu a krok".

 A tak to bude stejné asi jako minulý semestr před Vánoci, poslední zápočet jsme psali 22.12., pak byl jeden den na vzpamatování se a pak Štědrý den, návštěvy u příbuzných a Vánoce byly pryč. Chyběla mi jakási psychická příprava na svátky a hlubší prožití, v ten moment pro mě bylo nejdůležitější napsat zápočty a nestresovat se s jejich případnou opravou v lednu o zkouškovým. A je mi jasné, že to stejné mě (nás - celou studijní skupinu) čeká i teď před ještě významnějším svátkem. (Zápočty píšeme už teď proto, že po Velikonocích nás čeká šestitýdenní praxe a až pak červnové zkouškové, a dle školního řádu máme právo psát zápočty týden před odchodem na praxi, a vlastně to není na naší svobodné vůli ale na rozhodnutí vyučujících.)

A když se na to naše vzdělávání dívám celkově, vidím opravdu málo pozitiv (třeba jen jediná vyučující stojí za studentama a slepě nenásleduje svého zaměstnavatele) a jediné, co mě motivuje k dokončení této školy je to, že jednak už jsem za polovinou svýho studia (dá-li pán Bůh a podaří se mi dokončit tenhle ročník) a po gymplu nemám žádné v praxi uplatnitelné zaměření. 

Ano, pokud si nechcete další studium užít, ale jen nějak přečkat a přežít, nemít nárok na názor a brát to málo, co škola nabízí, klidně k nám pojďte studovat. Moje názory jsou nejspíš vyhrocené kvůli sledu špatných událostí, které se teď u nás dějí, ale (nevím jak vedení) vyučující k nim nepřistupují nejlépe a profesionálně.

(Tento článek je hodně negativní a nechci jím zavírat dveře případným potencionálním studentům. Pokud by se chtěl někdo dozvědět o škole více, ať se mě nebojí kontaktovat :-) )