Vždycky (nebo aspoň "vždycky" během posledních dvou roků) jsem chtěla oslavit narozeniny s kamarády, stejně jako to dělají na svoje kulatiny dospělí. Tenkrát mi bylo osmnáct, a jsem ráda, že na to nedošlo, nejspíš by z toho byla hrozná ostuda. 

Vždycky (nebo alespoň tak dlouho, co mě provází zdravý zájem o alkohol), jsem chtěla ukuchtit želé panáky (a nejlíp je donést na svou úžasnou oslavu).

A tak to přišlo. Plním si sny.

Zítra slavím s kamarády svoje kulaté narozeniny. Tvrdím, že to je moje první a poslední "větší" oslava -minulý týden jsem prošla poslední zkouškou ve škole, konečně ze mě opadl stres, a teď jsem se vrhla mezi další starosti. Dobrovolně. Ale moc mi pomáhá moje polovička a rodina, bez nich bych měla starostí mnohem víc :-) 

Dnešek je v duchu velkých příprav. Myslela jsem si, že budu celý den péct, ale to si nakonec rozdělily mezi sebe moje babičky a maminka, tak nemám zase moc napilno. Až odlepím zadek z gauče, půjdu do obchodu (dneska už podruhé, ach jo) koupit chybějící ingredience a dám se do pečení cookies podle nejlepšího receptu přímo ze Spojených států (dobře, nejlepší na tom je, že to není "jen nějakej recept z internetu", ale prověřená záležitost, a od známé z USA mám pravé "hrníčkové" odměrky (nevadí, že se tváří lehce dětským dojmem, svou funkci plní).

A dopoledne, to se mi stala nemilá věc.

V rámci plnění snu o želé panácích jsem se právě o tento výsledek pokoušela. Recepty uváděly, jak je to rychlá a jednoduchá zálažitost. Prošla jsem jich hned několik, abych pochytila nejlepší rady a vyvarovala se problémů, které už někoho přede mnou potkaly.

Rozčilovalo mě, jak ve většině receptů bylo uvedeno, kolik přesně alkoholu a vody/sirupu/džusu se má k želatině přimíchat. Snad záleží na tom, jaké množství je uvedeno na obalu, ne?!

Tak dobře, 500ml jsem rozdělila v poměru 2:1. 332 ml nealka a 166 ml alkoholu. To určitě naměřím na setiny přesně. Jakš takš se povedlo, vodku v plastové odměrce jsem dala chladit do ledničky.

Podle internetových rad bylo třeba formičky a udělátka na led, do kterých se měla želatina nalít, vymazat olejem bez příchuti
Copak doma máme? Slunečnicový a olivový. Hmm.. Olivovýho by byla zatracená škoda.
Tak jsem vymazala čtvereček po čtverečku, srdíčko po srdíčku. Má to cenu, říkala jsem si, bude se ti to hezky vylupovat. 

Nalila jsem vodu do kastrólku, že ji trochu ohřeju a rozpustím v ní želatinu, pak přidám vodku. Vodku?! Začala jsem se rozhlížet kolem sebe. Kam jsem to zase položila? V kuchyni nebyla. Vypla jsem vařič a vodu přelila z kastrólku zpět do litráku. Pořád 332 ml. Takže jsem vodu a vodku v záchvěvu nepozornosti neslila dřív, než bylo potřeba. Začala jsem zmatkovat a lítat po bytě, vodka ale nikde nebyla. Dívala jsem se i do poličky, odkud jsem brala olej, jestli jsem tam odměrku ve slabší chvilce neodložila. Přesně jsem si dokázala vybavit tu nádobku, byla to ta od ručního mixéru. Ale kde je, to jsem netušila. Frustrující. Když jsem začala přemýšlet, jestli by s nádobou něco dokázal udělat kocour nebo jestli jsem opravdu (duševně) v pořádku, padl mi zrak na lednici. Aha. Maminka by mi řekla: "Poskoč si, stojíš si na vedení."

Samotná příprava -smíchání několika věcí dohromady- problém není, že. Takže hotovo. Už podruhé jsem obsah kastrólku přelila do litráku, aby se mi želatina hezky nalévala do udělátek.

Po prvních čtyřech "panácích" mi došlo, že takhle by to asi být nemělo. V želatině plavala mastná oka od oleje. Vzala jsem ubrousek a všechny otvory zbavovala alespoň největší mastnoty. Fajn. Tímhle zacházením jsem olej rozetřela po celé ploše formiček, takže se moc těším, až na to budu zítra šahat.

Po tomhle manévru už další problémy nepřišly (nebo jsem si je nevytvořila), ale jsem moc zvědavá, jaký výsledek tohle snažení bude mít.

Ale ne, neztrácím naději. Přinejhorším prostě dopijeme načatou láhev vodky.